Osobnosti Dolan
Josef Myslimír Ludvík 2. 4. 1797 Dolany u Jaroměře č. d. 4 - 1. 1. 1856 (pohřben v Malé Skalici)
spisovatel, kněz, historik, buditel
Pamětní deska na č. d. 4 v Dolanech byla instalována 1896, byla zhotovena z bílého mramoru v sochařském závodě Zdeňka Ježka v Hradci Králové a nesla zlatými písmeny vyrytý nápis: Zde se narodil dne 2. 4. 1796 Josef Myslimír Ludvík, jeden z buditelů národa českého. Věnuje Rolnicko- čtenářská beseda v Dolanech" (Zdroj: Památník na oslavu 25- leté činnosti Sboru dobrovolných hasičů v Dolanech).
Rodiče Josefa M. Ludvíka - Josef Ludvík (1770-1842) a Anna, rozená Tylšová z Mezleče (1765-1834) vlastnili statek v Dolanech č. d. 4. Rodinný statek převzal bratr Jan (1802-1866), Josef si zvolil dráhu duchovního. Po studiích na benediktinském gymnáziu v Broumově (1808-1813) pokračoval ve studiu filozofie v Litomyšli a poté studoval bohosloví v královéhradeckém semináři, kde byl v roce 1819 vysvěcen na kněze. V roce 1820 se stal náchodským zámeckým kaplanem. Byl ve styku s vlasteneckým knězem Josefem Regnerem Havlovickým, korespondoval také s Boženou Němcovou. V roce 1833 byl přeložen do Malých Svatoňovic, v roce 1834 byl ustaven k výkonu duchovní správy v obci Studnice (u Zlíče). Zde se věnoval opravě fary, hřbitova a kostela a pracoval na svém literárním díle "Paměti duchovní osady Studnické". V roce 1846 se u něho projevila choroba jater, ulehčením pro něho mělo být jmenování farářem na Boušíně (Slatina nad Úpou) v roce 1847. Zde však byl přepaden a oloupen zlodějskou tlupou Špetlů, která tehdy terorizovala Náchodsko. Když vrchnost nejevila vůli zločince zneškodnit, ujali se iniciativy postižení obyvatelé kraje, pochytali členy tlupy a několik z nich zabili. Pohřbeni byli právě na Boušíně. J. M. Ludvík v Boušínské matrice zemřelých zapsal: »Běda, když netresce, kdo trestati má, pak musí trestati, kdo nemá!«. Dne 16. října 1848 byl dán na odpočinek s penzí, odstěhoval se do Malé Skalice, kde se po úmrtí Františka Hurdálka (1847) uvolnilo místo fundatisty. Bydlel na tzv. malé faře a pracoval na sestavování svých sbírek. Na Nový rok 1856 ještě odpoledne sloužil mši, v noci byl stižen mrtvicí a zemřel. Dne 5. ledna 1856 byl pochován na hřbitově v Malé Skalici, kde má náhrobek dosud. Dílo J. M. Ludvíka "Památky hradu, města a panství Náchoda, i vlastníkův jeho" vydal u nakladatele Pospíšila v Hradci Králové v roce 1857 kněz Jan Karel Rojek, děkan v Novém Městě nad Metují. "Památky" byly chápány jako 1. díl, k vydání 2. dílu, který J. M. Ludvík zanechal v rukopise, nikdy nedošlo. Dílko "Myslimír po horách krkonošských putující" líčí jeho cestu z Náchoda na Sněžku a na další místa na naší i slezské straně Krkonoš. Jde o nejstarší český cestopis Krkonoš, nikdy nevyšel knižně, pouze v časopisu Čechoslav, kde byl otištěn roku 1824
Zdroj Wikipedie
Josef Ludvík
narozen v Dolanech č. d. 4 v roce 1827, zemřel v Malé Skalici v roce 1908, pohřben na hřbitově v Dolanech
osobní děkan a bývalý farář, na vlastní náklady nechal postavit v roce 1902 kapličku v Dolanech, usiloval o zřízení farního úřadu v Dolanech
MUDr. Jan Nosek
narozen 31. 8. 1978 v Nové Vsi nad Popelko u Semil, syn rolníka,
studoval Gymnázium v Jičíně, Univerzitu Karlovu, lékařskou fakultu (1899 - 19. 7. 1905)
oženil se 28. 10. 1919 v kapli v Dolanech s Marií Ludvíkovou z č. d. 4
byl sekundářem a asistentem Zemské nemocnice a porodnice v Olomouci, od roku 1912 primářem Okresní nemocnice v Jaroměři
zemřel 11. 6. 1937, pohřben na hřbitově v Dolanech
Zdroj Wikipedie
záznam v obecní kronice:
Co znamenal MUDr. Nosek pro naši obec nedovedli jsme si ani uvědomiti. Potřeboval-li kdo pomoci, došel prostě k panu primáři a požádal, aby se cestou do nemocnice u něho zastavil ve stavení a o pomoc bylo postaráno. Byl to vskutku lékař-sedlák, a to nás právě s ním sbližovalo. Zajímal se živě o práci na poli, o chov dobytka měl mimořádný zájem.
zápis ze školní kroniky:
Byl to lékař, jehož jméno bylo známo daleko. Byl operatér na slovo vzatý. Jeho pohřeb tichý a skromný, jak si přál, konal se 13. 6. 1937 za ohromné účasti občanstva z celého okolí blízkého i vzdáleného. Žactvo zdejší školy zúčastnilo se průvodu Děti panu primáři darovaly věnec z bílých květin v podobě srdce s nápisem na bílých stuhách: Z vděčnosti věnují děti z Dolan z Čáslavek.
Jan TEICHMAN
Narozený 25. března 1896, Svinišťany. V roce 1910 jeho rodiče, Václav, narozený 1860, a Marie, narozená 1861, Teichmanovi, koupili od J. Hofmana domek č. p. 2 , kam se přestěhovali.
Člen Finanční stráže Varnsdorf VII, padl 22. září 1938 v Dolním Gruntu (Dolní Podluží) při přestřelce s německými henleinovci, pohřben ve Varnsdorfu.
Na motocyklech vpředu zleva dozorce Václav Kozel, respicient Jan Teichman a dozorce Miroslav Bernard. Všichni tři se stali 22. září 1938 obětmi henleinovského přepadení v Dolním Podluží při čerpání pohonných hmot do svých motocyklů v průběhu ústupu ze vzbouřeného Varnsdorfu. Zastřeleni byli dozorci finanční stráže Václav Kozel a Jan Teichmann; těžce zraněn byl dozorce finanční stráže Miroslav Bernard. Při přestřelce byl zabit i ordner Rudolf Stelzig. Na místě incidentu dnes stojí pomník odhalený již v září 1945.
Zdroj Wikipedie
Josef Piorecký
akademický malíř, duchovní
narozený 5. 12. 1910 Dolany u Jaroměře – † 3. 7. 2011 Plzeň (pochován na hřbitově v Dolanech)
studoval Gymnázium v Jaroměři, Vysokou bohosloveckou školu a Husovu evangelickou fakultu v Praze
malba figurálních kompozic a krajinomalba (východní a západní Čechy), náměty z historie a starověkých kultur, cykly květinových zátiší a figurálních kompozic se zátiším
pedagog a duchovní Československé církve husitské v Hradci Králové
Zdroj Wikipedie
